Zpět na články

Děti v nefunkčních vztazích

Poslední dobou se v terapiích opět vrací téma setrvávání v nefunkčních vztazích a strachu z něj odejít, v případě, že jsou v něm děti.

Děti v nefunkčních vztazích

Děti v nefunkčních vztazích

Poslední dobou se v terapiích opět vrací téma setrvávání v nefunkčních vztazích a strachu z něj odejít, v případě, že jsou v něm děti. Častým důvodem proč, zůstáváme, je strach z rozbití rodiny a negativní dopad na ně. Přiznám, že tento problém mají především ženy, neboť jsou často těmi, které věnují většinu času péči o děti a na jejich kariéru a obstarání financí nemají tolik prostor, jako muži. Strach z nedostatku prostředků pro ně je nejčastějším důvodem proč v nefunkčních vztazích zůstávají. Dalším faktorem je psychický dopad, že jim svým rozhodnutím "vezmeme tátu". Muži mají většinou trochu jiné důvody - neschopnost rozhodnout se, strach z ublížení a odluky právě od svých ratolestí. Tyto obavy jsou pochopitelné, jen je třeba podívat se trochu za ně a zvážit, zda setrvání v něčem, co nefunguje, je opravdu tou správnou cestou.
Děti jsou bytosti velmi citlivé, a i když se třeba doma neřeší konflikty před nimi, jsou schopny nasát energii mezi rodiči takovým způsobem, že slova ani činy nejsou vůbec potřeba. Naopak takový visící nevyřešený problém mezi partnery má na ně daleko hlubší dopad, než kdyby byly svědky ostřejší výměny názorů. Mnoho lidí žije v nastavení, že jsou věci, které se před dětmi neřeší. Mnohdy si ale neuvědomují, že takové mlžení může v dětské duši napáchat daleko větší škody, než informace o tom, že si dva lidi spolu nemusí vždy rozumět a občas si potřebují nejasnosti ve vztahu vykomunikovat, třeba i tím, že dojde k prudké výměně názorů. Nelžete prosím svým dětem a zkuste jim jemným způsobem vysvětlit, jak se věci mají. Ony to již dávno totiž vědí, nebo spíše cítí. Častým signálem, že je něco ve vztahu rodičů v nepořádku, jsou dětské nemoci, často chronického typu.


A také psychické bloky. Na netu existuje mnoho informací o psychosomatických příčinách, přičemž malé děti jsou napojeny především na vnímání matky. To, jak se matka popírá, nebo naopak manipuluje ze strachu, se často ukazuje právě na fyzickém stavu dítěte.
Mnoho z nás má totiž ve svém nastavení tzv. trpitelský program, hraje hru oběť - viník a neumí se podívat na celou věc z nadhledu. Jde o složitý proces, vyžadující často čas. Uvědomme si, že na vztah jsou vždy dva a nikdy není vina jen na jedné straně. I když se to tak často zdá. Pokud bych se měla rozepisovat o příčinách, bylo by to na další článek. K tomu třeba někdy příště.
Co je třeba si uvědomit, je, že pokud se popíráme, předáváme toto nastavení svým dětem. Je velmi pravděpodobné, že si projdou stejnou lekcí ve svém dospělém životě a budou se chovat stejně jako my. I když mi zde svítá naděje, že již ne v takové míře, neboť děti narozené po roce 2000, mají ve vínku již méně analytické nastavení, řídí se více emocemi, než my a nejedou tolik do "musu" a ani je to tam přirozeně nepouští. Ovšem i mezi dnešními dvacetiletými lidmi vidím sebemrskačství, pramenící z nastavení v rodině. Jde o velmi silný a po dlouhou dobu předávaný program.


Já sama jsem zhruba ve věku třiceti let zjistila, že má neschopnost přijmout sebe samu jako ženu, má spojitost se vztahem k mé mamince. Té jsem dlouhou dobu nebyla schopna odpustit, že setrvávala tak dlouho v nefunkčním vztahu s mým tatínkem. Ten na venek působil jako příčina rozpadu jejich manželství, jelikož své problémy řešil alkoholem, ale paradoxně jsem měla blok právě k mámě. Měla jsem ji za slabou a neschopnou. Sama jsem si jela stejný program a dlouho zůstávala v manželství, ve kterém jsem nebyla šťastná. Odhodlávala jsem se roky opustit otce svých dětí, sbírala odvahu a řešila otázky jak dál a měla velký pocit viny, že jsem špatná máma.
Často jsem nechápala, jak jsem vlastně na to přišla, že nejsem ve vztahu šťastná, neboť okolí mi neustále předhazovalo, že jde o mé sobectví a nevděk. Po letech jsem zpětně objevila mnoho signálů, které přicházely a já je dlouho neviděla:
- Mé cíle a cíle mého partnera byly diametrálně odlišné
- Narůstající problém trávit společný čas se mnou dětmi, zastíraný za povinnosti a koníček a má neschopnost to přijmout
- Mentální a duchovní rozchod - každý jsme se vyvíjeli jiným směrem
- Neschopnost komunikace
- Hra "oběť - viník"
-Manipulace
- Materiální závislost - mocenské hry typu: "Jestli odejdeš, beze mě chcípneš hlady"


Časem jsme zjistila, že mnohé z výhrůžek (oboustranných) byly jen plané řeči. Pokud je ve vašem protějšku alespoň trochu lidské bytosti, nikdy k nim nedojde.
Mnoho lidí vyhrožuje, ale nakonec nemá "koule" na to vzít odpovědnost za své činy, např. při sporech o péči o děti. Tady bych chtěla dodat odvahu především těm, kteří toto řeší, neboť pokud jste opravdu "máma" nikdy nedopustíte, aby vaše děti přišly o otce, pokud jím chce nadále být. A naopak.
Dalším důvodem, proč lidé setrvávají ve vtazích je strach ze ztráty jistoty a zabezpečení. Je třeba si uvědomit, že se jedná o závislost a lpění. Popíráním své podstaty - svobodné vůle si často blokujeme hojnost, ta přichází v momentě, kdy se postavíme do své vlastní síly. Bohužel mnoho lidí si svou sílu neuvědomuje a zůstává ve zlaté kleci v domnění, že nejsou schopni sami nic ovlivnit a změnit.

Není svoboden ten, kdo je k něčemu připoután.


To je stejné i s majetkem, paradoxně nejsvobodněji se cítí lidé, kteří zažili nedostatek, ale udrželi si svou důvěru v sebe a ve zdroj. Ten nabízí hojnost každému bez rozdílu a není nijak omezen. Díky pádům poznáváme sebe a jsme schopni stoupat opět vzhůru. Pochopením, že náš vývoj je cyklický a pohybuje se ve spirále směrem vzhůru, nás občasné propady již tak nezasáhnou, neboť víme, že jsme daleko dál, než jsme kdy byli. Věřím, že je vždy o nás postaráno, i když nám hojnost nechodí ve formě skákajících čísel na účtu, nejsme v nouzi, neboť nám chodí v jiných formách. Například ve formě přátel, kteří jsou tady pro nás.
Pokud nejsme my v pohodě, nejsou ani naše děti. Buďme pro ně vzorem i oporou. Buďme odvážní a žijme. Nepřežívejme.

Toto není výzva k neuváženému pálení mostů, vztahy jsou naše největší zrcadla. Co vidíme, jsme často my sami. Pokud ale v hloubi duše cítíte potřebu změny a hlavou si ji zakazujete, je tento text podporou pro ty, jež sbírají odvahu.

Lenka


Sdílet na Facebooku
Lenka Haasová

Lenka Haasová

Tarot Výklad karet Automatická kresba Kyvadlo

Terapie s Tarotem, diagnostická automatická kresba, práce s kyvadlem, kurzy Tarotu, osobní konzultace, harmonizace čaker, čištění prostoru a jemnohmotných těl

Podobné články

Novoluní v Blížencích 18.6.2023

Cykly Slunce, měsíc a planety Tarot a výklad karet

Co náš čeká a v jakých energiích se budeme pohybovat s přicházejícím Novem v Blížencích? Vyberte kartu, odhalení se brzy dočkáte…

Zdolání panické ataky

Emoce a naděje

V poslední době se zamýšlím nad příčinami, které spouští panické ataky nebo úzkosti a nad možností jak je zpracovat nebo jim předejít.

Horoskop na dnes
Přidej si Zverokruh.cz na plochu! Přidat na plochu