Tahle kombinace snad ani není možná, a pokud se přesto vyskytne, je to přímo hříčka Vesmíru. Pokud se pán času Saturn dopustil šíleného fópá, že přehlédl nebezpečné přibližování dvou Aquabelek, tak pozve na kobereček samotného Neptuna, patrona oněch Ryb. Dořve ho z Olympu, a ten obě Rybky srovná a vytahá za ploutev a otcovsky domluví přímo do Duše. Dvě Dušinky, dvě naprosto éterické bytůstky, které se rozhodly nikdy nedospět, a to ani omylem, se tady snaží o něco, co vzdáleně připomíná fungování Adama a Evy. Pokud z onoho nechutně živočišného aktu, který se jim čistě omylem přihodí, vzejde fyzický potomek a ne další abstrakce, mají o průšvih vystaráno. Fofrem musí přistát nohami na zemi, a co víc, alespoň z části dospět. Je to sice dřina, ale stane se nebeský zázrak a těmto průhledným bytůstkám se to podaří. Do vínku ono dítko dostane předvídavě od pána Času tři sudičky či dobré víly, přímo mega strážné anděly, kteří nad ním bdí ve dne v noci a postarají se o to, aby ono dítko zdárně prospívalo a rostlo do moudrosti a krásy k radosti oběma rodičům. Ono zvláštní dítě je vesměs velmi nadané umělecky a udělá díru do světa. Má po rodičích zvláštní dar vidět svět jinak a mluvit s bytostmi z nepozemských světů. Astrám ve snu je jeho druhým domovem, a tak není divu, že se kolem něj dějí pořád podivné věci, které znervózňují kolegy k nepříčetnosti. Rybí rodičové fungují svým jedinečným partnerstvím pro ostatní, coby totální mišuge, ale oni ví, že to tak má být. Prostě jejich vztah je výjimečný.