Můžete být magiky? (Část I.)

Když už jste začali číst tento článek, dá se předpokládat, že jste nad tím aspoň zauvažovali. Pokusím se proto v poslední kapitole první části knihy dát náznak odpovědi na tuto vámi nevyřčenou, byť mezi zájemci o magii jinak hojně frekventovanou otázku.

Ani teoreticky nemůže být mágem každý, to jsem vysvětlila na konci kapitoly o magických řádech. A jestli právě vy patříte nebo nepatříte mezi ty, kteří se mágy mohou stát, nezjistíte jinak, než praktickou zkouškou.

To, že se vůbec předmětem magie zabýváte a zajímá vás, je prvním červeným bodem vašeho hodnocení. Většinu lidí žijících na tomto světě magie nezajímá jinak, než jako v televizi prezentované kousky známých iluzionistů a jejich štábů, případně jako předmět záhadných historek či jako téma k večerním hovorům o záhadách, pro něž mám v oblibě označení „mlácení prázdné slámy“. Nesmíme také zapomenout na kritiky magie tvrdící, že jde jen o pověru nebo podvod.

Nemůže vám ale utéci fakt, že magie - podobně jako další oblasti hermetismu - prochází obrodou nejen u nás, ale celosvětově. Nelze to přičíst na futro jen komerci, které chce zpeněžit vše, co zpeněžit jde a ještě něco navíc. Kdyby o tato témata nebyl mezi lidmi zájem, neprodávala by se. Že by lidé žádali esoterické a hermetické poznatky jen jako únik před realitou? Ano, tak to velmi často je, a proto existuje tolik1 bezcenného braku; ten je určen především těm, kteří hledají jen zábavu a nic dělat nechtějí. Nemůžu ale říci, že všechny tyto knihy nemají vůbec žádnou cenu, to ne. Některé z nich mohou přivést tu a tam pár človíčků k poznání, že chtějí něco víc.

Všimněte si, kolik náhradních cílů lidé dnes mají: Péče o blahobyt, o pracovní kariéru, o výši výdělku - to asi neříkám nic nového, že. Potřeba mít novou a moderní koupelnu, navštěvovat kuchyňská studia a studia zdravého spaní, to ještě pořád berete. Ale patří sem i touha mít lesklé vlasy bez lupů, bílé a zdravé zuby, patří sem veškerá péče o zdraví, honba za vitamíny a zdravou výživou. Patří sem také vztahy - doplňuji pro ty, kdož se nepřečetli bedlivě patřičnou kapitolu - i ty jsou náhražkou. To vše jenom proto, aby se nemuseli zabývat sami sebou. Zabývání se sebou samým bolí, je nepříjemné, a mnozí z vás jsou zvyklí žít v iluzích a přicházet k hotovému. Velmi těžko se s vámi, kteří jste takoví, něco dělá. I když máte potíže, neustále z nich obviňujete druhé a nechcete řešit svůj problém, kličkujete, přehráváte, podvádíte, hrajete si na něco. I když vám teče do bot, máte tisíc důvodů, proč tomu tak je - jen abyste nemuseli nic udělat. I když se skoro topíte, budete se raději litovat, budete zlí na druhé a nelítostní i ke svým nejbližším - ano nelítostní, protože hystericky litujete jen sebe - ale neuděláte nic, aby se situace změnila. Tak jste slepí, vy uražení zabedněnci, že nechcete nic udělat! Nechcete, ale říkáte že nevíte co, že to neumíte nebo - nedej peklo i nebe - že to nejde! A nikdo za vás nemůže chtít, chtít může každý jen sám za sebe. Nedivte se, čtenáři, nepřeháním. Většina lidí, kteří mají problémy, se jich nechce zbavit. Museli by se totiž vzdát svého zaběhaného způsobu žití a nazírání. 

Patříte-li tedy mezi ty, kdož se litují a vidí chybu v druhých namísto u sebe, zapište si po jednom šedém bodu za každý způsob jednání.

Proč ta neschopnost jednat? Proč neochota vzdát se toho, co vám, nebo některým z vás, škodí? Protože to, co vede k problémům, v sobě skrývá příjemné pocity, především pocit známého a pocit jistoty. V přirozenosti lidí jakožto živočišného druhu je lenost. Jenom ti, kteří jsou jiní, jsou ochotní se vzdát pohodlí, jistoty a bezpečí. Jsou Jiní a jdou vpřed. Často jim nic jiného nezbývá, než jít vpřed.

Je to zajímavý fenomén doby, který lze dobře pozorovat. Zůstaneme jen v oblasti hermetismu. Hledající hledá a shání. Přečte si inzerát nebo získá referenci. Přihlásí se u toho, kdo se mu zalíbil jako budoucí učitel. Tady je první upozornění. Nebudu psát o kvalitních a nekvalitních učitelích. Kritéria jsou různá a poznat dobrého učitele je nesnadné. Kdo je dobrý pro jednoho, nemusí mít pro druhého nižádný význam. Dobří učitelé se často dobře maskují, aby se zbavili povrchních a nevážných zájemců. Když je žák připraven, učitel se vždy najde - ale je třeba jej rozeznat. Může mít podobu vašeho partnera, může to být kolega z práce. Nemusí to být žádný drahý učitel z vyhlášeného kursu. Každý učitel, i ten jehož si platíte, vás totiž vždy učí něčemu jinému, než čím povrchově je anebo co oficiálně vyučuje. Že dostáváte něco zcela jiného, než co jste čekali, je totiž součást výuky.

Za svoje peníze si hledající koupí možnost růstu. To není nijak v nepořádku. Peníze mohou symbolizovat odevzdanou hodnotu, konečně za vstup do magického řádu se též vždy platilo, a ne málo, předtím si rytíři či řádoví bratří museli na sebe též vydělat, bohatší novicové vkládali majetek atd. atd. Problém je někde jinde. Hledající si nechce kupovat jen možnost růstu. Chce si koupit i jistotu že vyroste, že to půjde rychle, bude to pohodlné a nic zlého se mu přitom nestane. (Jste také takoví? To je aspoň za jeden šedý bod!)

Jsme zvyklí požadovat jistotu. Ó lenosti, která se zde paseš! Právě jistota je největší překážkou vývoje! Slibuje-li někdo svému žáku, že bude konat určitě pokroky, že to půjde dobře a že mu nic nehrozí, pak je buďto sám hloupý, nebo vědomě lže anebo nechce své žáky pustit dál a úmyslně je sráží k zemi. Jsou to přece vědomí překážek, nejistota a strach, jež dynamizují vůli žáka a odhalují jeho rezervy.

Dalším problémem je čas. Mnohdy člověk roste, velmi významně roste a mění se, ale není to hned vidět. Nevědomí pracuje pomalu, je to jeho vlastnost; je nepředstavitelně velké. Změnu po prožitých událostech či nabytých poznatcích proto může žák pocítit ne dříve než po roce, ale zřejmě i později. Do té doby je jen nejistota, k čemu že to, co žák vyzkoušel, vlastně vedlo; často je výsledek přehlédnut jako nepodstatný, neboť žák už dávno zapomněl, co vlastně že to chtěl před rokem dosáhnout.

Hledající tak sami často požadují jistotu, že se někam dostanou, že cvičení, které praktikují jim neublíží, že odvar z hub či bylin je posune k vyššímu vědomí, ale že se z toho probudí a budou za týden normálně v práci fungovat. Ale chce-li hledač dospět skutečnému poznání, musí dát jakousi protihodnotu. To, co dá, se mu vrátí. Chce-li hledač dosáhnouti nejvyššího vědomí, musí ze ně dát jen jednu jedinou věc: svůj život. Musí se zaslíbit, oddat se svému cíli, a to naprosto bezvýhradně. Vzdát se sebe sama není nejjednodušší a nejde to vždy dobře ani těm nejvíce Jiným. Ale zase v tom nehledejte katastrofu. Vzdát se svého života neznamená, že si nepřečtete zamilovaný román, nepojedete v létě k moři a nikdy se neoženíte/ nevdáte. Je to ale možné. Ve vašem životě totiž bude existovat jiný, přednější cíl, který musíte při rozhodování vždy klást na první místo. Jste schopni splnit tento požadavek? Pokud se domníváte, že ano, je to aspoň na dva červené bodíky, pokud jste si jisti, přimalujte nějaký ještě navíc. 

Zuzana Antares

Tarot Výklad snů Čarodějnictví Magická poradna

Studuji skryté skutečnosti světa, magické schopnosti člověka a zákonitosti běhu věcí i našeho osudu od roku 1982. V posledních třiadvaceti letech se profesionálně zabývám poradenstvím, které mi předtím bylo koníčkem.